NUTRIČNÍ HODNOTY - GDA
Co je značení GDA?
Jedná se o dobrovolné nutriční značení GDA, které uvedla na evropský trh v roce 2006 Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu zemí EU (CIAA) jako další příspěvek k činnosti evropské platformy pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví.
Značení GDA (guideline daily amounts), v překladu DDM, neboli doporučené denní množství, poskytuje spotřebitelům jednoduchou informaci o tom, jaký podíl tvoří jedna porce dané potraviny z doporučeného denního množství energie, případně živin (bílkovin, sacharidů, cukru a dalších významných látek) na osobu.
Doporučené denní množství energie není pro všechny stejné a mění se v závislosti na věku, hmotnosti, výšce, pohlaví a úrovni fyzické aktivity a pohybuje se v rozmezí 5 800 až 13 000 kJ (1 400 až 3 100 kcal) denně u dětí, 9 240 až 11 340 kJ (2 200 až 2 700 kcal) denně u mužů a 7 560 kJ až 9 240 kJ (1 800 až 2 200 kcal) denně u žen.
Součástí značení na výrobcích jsou procentuální údaje, které umožňují spotřebiteli sledovat aktuální rozložení příjmu energie a jednotlivých živin v průběhu dne. Lze si díky tomu lépe rozdělit jednotlivé dávky jídel během dne.
Systém značení
Údaje na obalu vyjadřují nutriční obsah potravin v jedné porci ve formě procentního podílu z doporučeného denního množství (GDA), a napomáhají Vám tak uvažovat o dané potravině v kontextu celkového jídelníčku.
Ikona uvádí energetický obsah vyjádřený v kilokaloriích v přesně definované porci a procentuální zastoupení energie v této porci z doporučeného denního množství (GDA).
V tabulce jsou přehledně seřazeny všechny důležité živiny a jejich přepočet na podíl z doporučeného denního množství. Nutriční potřeba se u jednotlivců může lišit (tedy být nižší nebo vyšší) v závislosti na pohlaví, věku, fyzické aktivitě a dalších faktorech.
Přepočet na procenta GDA
Poté, co výrobce zjistí obsah energie, živin a dalších látek, uvedených ve výrobku, je nutné tyto hodnoty přepočítat na procenta GDA. Ty se spočítají tak, že se zjištěná hodnota vydělí doporučeným denním množstvím, stanoveným Konfederací potravinářského a nápojového průmyslu zemí EU (CIAA), a vynásobí 100.
CIAA je Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu zemí EU. Tato organizace zastupuje zájmy potravinářského průmyslu jak na evropské, tak i na mezinárodní úrovni.
Bílkoviny - skládají se z aminokyselin a jsou nezbytné pro růst a obnovu tělních tkání. Zdrojem bílkovin je maso a výrobky z masa, vejce, ryby, mléčné výrobky, luštěniny a obiloviny. Sacharidy – zajišťují palivo pro tělo. Skládají se z polysacharidů (škroby) a jednoduchých sacharidů (cukrů). Nutriční tabulka uvádí celkové množství sacharidů. Zdrojem sacharidů je chléb, brambory, výrobky z obilovin, rýže a těstoviny. Cukr je obsažen např. v ovoci, cukrovinkách a ve slazených nápojích.
Tuky – jsou zdrojem energie a esenciálních mastných kyselin (tělo si je nedokáže samo vytvořit). Tuk je nosičem vitamínů rozpustných v tuku (jako je vitamín A, D, E a K) a je nezbytný pro funkci buněk. Skládá se z nasycených tuků (mléčný tuk-máslo, mléčné výrobky, sýry, lůj, sádlo) a nenasycených tuků (ryby, rostlinné oleje, semena a oříšky).
Vláknina – pomáhá udržovat zdravou trávicí soustavu a předpokládá se, že pomáhá ovlivňovat chuť k jídlu. Zdrojem vlákniny jsou např. cereálie a celozrnné pečivo, zelenina, luštěniny a ovoce.
Sodík – je složka v kuchyňské soli a jiných přísad, přirozeně se vyskytuje také v některých potravinách.
Více podrobných informací naleznete na www.gda.cz
